Na co vše si dát pozor v procesu pořizování fotovoltaické elektrárny

Nejen v souvislosti s energetickou krizí vzrostl v poslední době zájem o fotovoltaické elektrárny. Na co by si spotřebitelé měli dát v procesu jejich pořizování pozor, si povíme v tomto článku.

Na začátku procesu pořizování fotovoltaické elektrárny by měl spotřebitel vědět, proč si chce elektrárnu pořídit. Aby bylo možné určit výkon budoucí elektrárny, měl by spotřebitel znát svou spotřebu elektřiny. Tomu všemu je pak vhodné přizpůsobit projekt elektrárny zkonzultovaný se spolehlivou společností podnikající v této oblasti. Ta může spotřebiteli pomoci rovněž se žádostí o připojení k síti či s žádostí o dotaci – např. z programu Nová zelená úsporám, který pomáhá pokrýt až polovinu pořizovací ceny elektrárny (https://novazelenausporam.cz/). Rozhodně doporučitelné je však zjistit si historii dané společnosti, např. pomocí recenzí jejích klientů na internetu.

Je dobré počítat s tím, že výkon elektrárny se bude v průběhu roku (podle slunečních dnů, kterých je v létě nejvíce, kdežto v zimě nejméně) měnit. Elektrárnu je proto možné doplnit o baterii sloužící k ukládání vyrobené elektřiny pro dobu, kdy elektrárna nevyrábí, a k pokrytí případných výpadků sítě. Jelikož však baterie není nutnou součástí elektrárny, záleží rozhodnutí o instalaci baterie na spotřebiteli. Ve vzdálenosti 50 cm od baterie by se neměla vyskytovat žádná voda.

Dalším vhodným doplňkem elektrárny je chytré řízení spotřeby, které může výrazně zvýšit podíl vyrobené elektřiny využité pro vlastní spotřebu, a urychlit tak návratnost investice do elektrárny. Přípojný bod by se měl z důvodu bezpečnosti nacházet na místě volně přístupném z veřejné komunikace (aby k němu měl hasičský záchranný sbor v případě požáru volný přístup).

Aby mohlo dojít k co největšímu využití vyrobené energie, je ideálním umístěním panelů nezastíněná střecha či garáž domu s dostatečnou plochou a sklonem 35°–45°, orientovaná na východ či západ; vhodná je také jižní orientace. V případě domu situovaného v památkové zóně je třeba dát si pozor na to, zdali není instalace solárních panelů v této zóně zakázána.  

Doporučit lze spotřebiteli najít si společnost, která mu připraví veškeré podklady pro podání žádosti o připojení k síti, k nimž patří projektová dokumentace či smlouva o připojení. Společnost by následně měla za spotřebitele (v ideálním případě) žádost o připojení k síti rovněž podat.

Vhodné je také rozfázovat si financování elektrárny tak, aby spotřebitel hradil první zálohu ve výši 10–40 % (po podpisu smlouvy se společností), druhou zálohu ve výši 50–70 % (po získání smlouvy o připojení k síti a po začátku montáže) a zbytek z celkové ceny instalace po předání díla, jehož součástí jsou předávací protokol a revizní zpráva. Některé společnosti nabízejí i vyřízení spotřebitelského úvěru na financování elektrárny.

Spotřebitel by měl pamatovat na to, že dotace z programu Nová zelená úspora (dle velikosti a typu elektrárny ve výši 40–200 tis. Kč) mu bude vyplacena zpětně, a to přestože zažádat o tuto dotaci lze teoreticky i před realizací instalace či v průběhu ní. Čekací doba pro získání dotace činí v některých případech i rok.

Životnost fotovoltaických elektráren se liší; proto je vhodné sjednat si dostatečně dlouhou záruční dobu, během níž bude spotřebitel moci vady elektrárny reklamovat.    

Ačkoli je pořizování fotovoltaické elektrárny finančně, administrativně i časově náročným procesem, rozhodně se tato investice z dlouhodobého hlediska spotřebiteli vyplatí – třeba už proto, že přebytky vyrobené elektřiny lze prodávat.

Vojtěch Ertl

Odborný právní poradce

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.