Krajský úřad Jihočeského kraje
před 10 hodinami
V pátek 8. listopadu 2024 proběhlo v zasedací místnosti Krajského úřadu Jihočeského kraje krajské kolo 17. r...
Partneři zpravodajství
České Budějovice 27. ledna (ČTK) - V Českých Budějovicích dnes zástupci organizace Paměť národa pokřtili české vydání knihy Novináři v utajení. Kniha, jež vznikla v Kanadě, vypráví o protektorátních Budějovicích. Přibližuje židovský humoristický samizdatový časopis Klepy, jímž židovská mládež čelila nacistickým represím. Knihu vydavatelé pokřtili symbolicky v den památky obětí židovského holokaustu.
"Kniha obsahuje jednoduché sdělení. Jde o příběh dětí z Českých Budějovic, které se scházely u Vltavy na židovské plovárně, což bylo jediné místo, kde se mohly chovat svobodně. Tam vznikl jejich samizdatový magazín, který potají vydávaly. Jeho účelem bylo držet komunitu pohromadě a při dobré mysli, protože to byl časopis humoristický. Poselství je, že i ve strašně složitých dobách je možno držet spolu a čelit všem perzekucím s jasnou myslí a s humorem," řekl dnes ČTK ředitel pobočky Paměť národa Jižní Čechy Tomáš Trantina.
Knihu napsala Kathy Kacerová, jejíž rodiče byli českoslovenští Židé a po druhé světové válce emigrovali do Kanady. Zachycuje v ní jednak osudy židovských chlapců Jana Freunda a Rudy Stadlera a jednak samizdat Klepy, jenž vznikl na židovské plovárně. Bývala u stavení Voříškův dvůr, poblíž někdejšího železničního mostu. Freund žije od roku 1948 v Kanadě.
Doslov napsal bohemista Štěpán Balík. Inspirovala ho kniha židovského rakouského neurologa Viktora Frankla s názvem A přesto říci životu ano. "To je pro mě linka, ze které se dá pochopit, co ti kluci a holky kolem židovské plovárny a kolem Klepů dělali. Snažili se prostě žít normální život, který jim byl znemožněn. Oni řekli životu ano i přes všechny zákazy," řekl ČTK Balík.
První číslo samizdatu přineslo opravdové klepy z plovárny. Ruda Stadler třeba napsal: "Karel Freund je postrach plovárny. Je sígr a řvoun. Nejezděte s ním na kole." Časopis měl mnoho rubrik včetně sportovní. Jednu z nich - dětský koutek s křížovkami či hádankami - psali židovští skauti, jak řekl Balík. Klepy vycházely každé tři týdny, od srpna 1940 do listopadu 1941, kdy nacisté zesílili diskriminaci Židů. "Lidé židovského původu museli odevzdat jízdní kola, fotoaparáty a psací stroje. Potom přestaly Klepy vycházet," řekl Trantina.
Balík ocenil, že se díky časopisu dochoval jazyk, jímž Židé tehdy mluvili. Zdůraznil, že byli česky zaměření, časopis vydávali v češtině. "A některé příspěvky mají estetický přesah, třeba povídka Prase od Rudolfa Fürtha. Geniálně napodobuje Ivana Olbrachta a jeho povídky z Podkarpatské Rusi. Je výborně vystavěná, s překvapivou pointou," řekl Balík.
Knihu vydala nákladem 500 kusů organizace Post Bellum. Z kanadského originálu The Underground Reporters ji přeložila Jana Gutvirthová. Symbolicky se křtila dnes na 79. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté zavraždili všechny členy rodiny Jana Freunda. Ten přežil a díky němu jsou všechna čísla Klepů v Pražském židovském muzeu. Křest se dnes odehrál v Kendeho vile, kulturní památce, kterou loni koupilo za 20 milionů Kč město. Ve vile by mohlo být muzeum židovských obyvatel.
Jihočeská pobočka Paměti národa položila od roku 2019 do budějovických ulic 53 kamenů zmizelých, jež připomínají zaniklou židovskou komunitu. Před deportacemi do koncentračních táborů žilo v dubnu 1942 ve městě zhruba 1000 Židů. Nacisté většinu z nich odvlekli, přežilo jich asi 30, jak řekl Trantina.
vkc sd
