Městská policie České Budějovice
před 8 hodinami
Podnapilý muž, který se v pátek večer usídlil v hale vlakového nádraží a hodlal si zde uspořádat další alk...
Partneři zpravodajství
Výstava Heptameron si vypůjčuje svůj název ze souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracovávají pojem lásky a její měnící se povahu jako místo, kde se setkává surrealismus a renesance, obrazy a předobrazy. Jindřich Štyrský charakterizoval knihu jako „marnotratné bohatství příběhů ve vztahu nepřetržité metamorfózy“. Právě téma lásky v širokém smyslu slova využívá kurátorka výstavy Eva Skopalová jako místo setkání renesance s časově vzdáleným surrealismem. Výstava se koná u příležitosti 100 let od publikování Bretonova Manifestu surrealismu a současně 60. výročí nikdy neotevřené výstavy Imaginativní malířství 1930-1950, kterou v AJG připravila Věra Linhartová a František Šmejkal. Slavností zahájení proběhne sobotu, 24. února 2024 v 15 hodin ve výstavních prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Úvodní slovo pronesou Aleš Seifert, ředitel Alšovy jihočeské galerie a Eva Skopalová, autorka koncepce, textů a kurátorka výstavy.
Kurátorka výstavy Eva Skopalová sleduje umělecký vývoj od počátku dvacátých let, kdy československé umění sice o surrealismu vědělo, ale programově se k němu přihlásilo až v r. 1934. Projekt je součástí jejího dlouhodobého zájmu o problematiku nelineárního času v dějinách umění, kterými se ve své badatelské práci zabývá. Studium úspěšně rozvíjela v rámci odborné stáže na École des hautes études en sciences sociales v Paříži pod vedením Georgese Didi-Hubermana (2016) a Fulbrightova stipendia na New York University, Institute of Fine Arts (2018-2019). „Podtitul výstavy Surrealismy a sen renesance je snahou uvažovat umění v neuzavřených hranicích uměleckých skupin, stylů i period. Renesance je spíše intelektuální disciplínou než historickým obdobím. Rovněž pojem „surrealismy“ je uvažován velmi otevřeně a pojímá do sebe také imaginativní a abstrahující přístupy k umění, které předcházely programovému surrealismu v Československu 30. let, či mu stály po boku“, vysvětluje kurátorka Eva Skopalová.
Na výstavě Heptameron: Surrealismy a sen renesance bude vystaveno kolem 150 uměleckých předmětů, přibližně 40 publikací a periodik, několik videí a audio záznamů. Mezi nejzajímavější exponáty bezpochyby patří kniha Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu (1499) – renesanční inkunábule, považovaná za nejkrásnější knihu renesance, kterou na výstavu zapůjčila Národní knihovna ČR. Dále Mattioliho herbář (1526), který byl v zápůjčce získán z Knihovny Antonína Švehly, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, státní příspěvkové organizace. Mezi další zajímavé exponáty je možné vyzdvihnout díla Jindřicha Štyrského a Toyen, díla Stanislava Podhrázského nebo obraz Alegorie lásky od neznámého autora z konce 16. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie. Velmi zajímavé jsou filmové záběry Čeňka Zahradníčka, které vznikly pro divadlo D34, k divadelním inscenacím E. F. Buriana, nejvýznamnější je Máj z roku 1936, filmové dokumenty na výstavu poskytl Národní filmový archiv. Vizuálně poutavý je i reklamní animovaný film na mýdlo z dílny manželů Dodalových, kteří v období 1934–1938 natočili na 30 filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy.
