Energetický zákon patří mezi nejčastěji novelizované a měněné zákony v našem právním řádu. Ještě na tento rok jsou naplánované dvě další změny, třetí má přijít s rokem 2025.
Není proto příliš s podivem, že i k 1. lednu byl Energeticky zákon nemálo pozměněn. Objevily se v něm nové podmínky pro vystavování licencí, předělané definice všemožných pojmů a měnily se také délky zúčtovacích období.
My se ovšem v tomto článku budeme věnovat změnám, které se bezprostředně týkají nás, spotřebitelů.
Automatické prodloužení smlouvy – Co to je?
Nejzásadnější změnou prošel institut tzv. „automatické prolongace“. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že si strany smlouvy o dodávce energií mohou ujednat, že po uplynutí doby smlouvy, se smlouva automaticky znovu uzavře na další období. Přičemž spotřebitel má možnost obnovení smlouvy zabránit tím, že jí do 20 dní před uplynutím doby původní smlouvy vypoví.
Troufnu si říci, že absolutní většina čtenářů podobnou větu ve své smlouvě nalezne, neboť obnovování je pro dodavatel v zásadě velmi výhodné. Udrží si tak totiž stávající klienty, a to s vynaložením minimálního úsilí.
Stejný benefit to má pro spotřebitele. Když je s dodavatelem spokojený je automatické prodloužení skvělý způsob, jak na smlouvu navázat a nemuset nic vyřizovat.
Automatické prodlužování smlouvy – Problémy
Potíž nastává tehdy pokud s dodavatelem spokojení nejsme a musíme si dávat dobrý pozor, abychom stihli prodloužení zabránit, přičemž když tento termín zmeškáme, čekají nás ve většině případů další 3 roky nespokojenosti s dodavatelem.
Navíc se nejedná vyloženě o prodloužení, ale spíše o novou smlouvu za stejných podmínek. Jenže ony podmínky vždy úplně stejné být nemusí. Vlastně se mohou zcela zásadně lišit v ceně, smluvní pokutách za porušení smlouvy, platebních podmínkách a dalších věcech.
Před novelizací přitom spotřebitel v zásadě neměl možnost se proti takovýmto změnám, jakkoliv bránit. To už naštěstí dnes neplatí.
Automatické prodlužování smlouvy – Ochrana spotřebitele
Nově má dodavatel povinnost 30 dní před uplynutím původní smlouvy, tedy 10 dní před uplynutím lhůty pro výpověď automatického prodloužení, poučit spotřebitele o jeho právu vypovědět.
Kromě poučení nabídne dodavatel spotřebiteli také podmínky, za kterých bude smlouva prodloužena. Musí tak dopředu sdělit cenu, platební podmínky, výši smluvních pokut nebo i dobu, na kterou se smlouva prodlužuje.
Spotřebitel má poté 10 dní na to se rozmyslet, zda smlouvu vypovědět nebo u dodavatele za stanovaných podmínek setrvat nadále.
Automatické prodlužování smlouvy – Nedodržení povinnosti
Pokud dodavatel nesplní výše uvedenou informační povinnost a spotřebitel smlouvu nevypoví k obnovení smlouvy sice dojde, ale nebude se již jednat o smlouvu na dobu určitou, nýbrž na dobu neurčitou, kterou má spotřebitel možnost kdykoli s tříměsíční výpovědní lhůtou vypovědět.
Za cenu energií v takto prodloužené smlouvě bude platit cena platná v původní smlouvě. Přičemž pokud dodavatel veřejně pro smlouvy na dobu neurčitou nabízí cenu nižší, použije se ta.
Nesplnění informační povinnosti dodavatele je tak pro spotřebitele dosti výhodné. Za změny automatického prodlužování smluv o dodávkách energií tak můžeme pouze chválit. Přesuňme se ale nyní ke zbývajícím změnám
Smlouvy na dobu určitou delší naž 3 roky
Smlouvy o dodávkách energií mohou být uzavřeny na dobu určitou nejdéle na dobu 3 let. Toto pravidlo mají dodavatele dosti zažité a v praxi se dodržuje téměř 100%.
Změnil se nám ovšem následek, který s sebou uzavření smlouvy na dobu určitou na dobu delší 3 let přináší. Původně by taková smlouva platila 3 roky za smlouvu na dobu určitou a po uplynutí 3 let by se sama změnila na smlouvu na dobu neurčitou, kterou může spotřebitel kdykoliv vypovědět.
Tak už to dnes není. Nově totiž smlouvy uzavřené na dobu delší než 3 roky, prostě po 3 letech skončí. To nebrání možnosti sjednat si automatické prodloužení, jak jsme se bavili výše, ale k automatické přeměně už zde nedochází.
Zrušení výpovědi smluv se spotovými tarify?
K žádné podobné změně naštěstí nedochází, ač to tak na první pohled tak vypadá. Z § 11c totiž tato možnost zmizela, ale zůstala zachována v § 11ca. Před změnou totiž bylo právo vypovědět v zákoně uvedené hned dvakrát po sobě. Odstranění bylo tak spíše takovou kosmetickou úpravou.
Každopádně je určitě dobré zde připomenout, že každý spotřebitel může smlouvu o dodávce energií se spotovým tarifem (navázání ceny energií na vývoj ceny na tzv. organizovaných trzích) vypovědět, a to kdykoliv s pouze měsíční výpovědní dobou.
Závěr
Změny v Energetickém zákoně jsou spotřebitelům rozhodně ku prospěchu. Konkrétně po změnách ohledně automatického prodlužování smluv naše organizace volala už dlouho.
K příjemným změnám došlo také v oblasti sdílené energetiky, tohle téma si ovšem pošetříme na jiný článek.
Přestože je tato změna pro spotřebitele změnou velmi pozitivní, zdá se mi absurdní, jak obrovským počtem změn Energetický zákon prochází. Jedná se o poměrně nový předpis, ale už nyní má kvůli četným a často zbytečným změnám úplně nesmyslnou systematiku a nemohou se v něm vyznat ani vzdělaní právníci. Bylo by proto myslím na místě se nad stavem tohoto zákona, který má na životy občanu zcela zásadní dopad, zamyslet a zvážit nějakou rozsáhlejší změnu nebo rekodifikaci, po které by byl alespoň na nějakou dobu tzv. legislativní klid.
Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Michal Bruzek
Odborný právní poradce
Změny ochrany spotřebitelů v Energetickém zákoně
Partneři zpravodajství
Podporujeme